Atelerix albiventris

Pes zůstal u rodičů a já už si tu povídám i s nábytkem.

K výRočí si pořídíme ježka. Domácího ježka. Ochočeného, nenáročného a roztomilého.
Ježek bělobřichý, seznamte se:

První týden v srpnu bude doma luxusní ježátko. Ňuňuňu!

Připadám si jako v pokročilém měsíci těhotenství při vybírání výbavičky. Akorát místo kočárku řešíme kolečko na běhání a postýlku nahradíme dřevěným domečkem. Jen s krmením to bude o dost složitější.

Možná že až tu budou fotky ježátka a nějaké zkušenosti s chovem - přece jen jsem asi chytla nějakou vlnu a za chvíli bude ježek na každém rohu, už teď jsou inzerce plné poptávky po nich -, zase to tu někdo bude číst.
Zkrátka Plotice umřela, ať žije ježčí máma. Eh...

Teď se ještě shodnout na jméně. Hlavně že pro děti jich mám několik...

Post coitum

[ - Co jsem Ti zase provedla? Ignorance, proč tak najednou? A to pořád ochraňuji ony loňské dva lístky do zoo. No, tak tedy asi nic. Nebo...? ]

- Jak se má člověk (m)učit, když pořád jen kouká na ta čísla v kal.end.áři a absolutně nechápe, nebo spíš chápat nechce. Nebylo by to poprvé. Ale stejně. TEĎ fakt nechci.


Pfff, ok, přestávám se zkoumat a jdu si zase hrát s basis cranii interna a kreslit schema transversálního řezu míchou.
Ono už se to nějak zařídí samo. Jako vždycky.