Have a look, havelok

Už jsem si zvykla, že se mi stávají zvláštní, nevysvětlitelné věci. 

"Souhry náhod", zvláštní setkání, myšlenky se mění ve skutečnost, psychika ovlivňuje tělo...

Ale že se mi zdá o tom, jak vycházím z jakési budovy a u dveří se potkám s Dag. a Vác. Hav., načež on jí podrží dveře a mě rovněž pustí před sebe, s krásným pozdravem a úsměvem, to je samo o sobě zvláštní. Ještě za mnou pak chvíli šli po ulici a o něčem si povídali. O pár minut později mě probudí telefon se zprávou, že onen zemřel.

Podotýkám, že na televizi nekoukám, noviny nečtu, nic o něm jsem poslední týdny vůbec nezaslechla, ani žádnou drobnost. A časově to dokonce vychází, že se mi zjevil ve snu ještě před tím, než se o této zprávě začaly objevovat zmínky na internetu. 

Kdybych chtěla působit hodně kýčovitě, tak řeknu, že se se mnou přišel rozloučit. Ale proč, to netuším. Nikdy jsem ho nijak výrazně neadorovala, nic jsem od něj nečetla, na Odcházení nebyla.

Nebo je to znamení, že mám jít na atestace na pneumologii.

Pes anserinus

Konečně si připadám jako právoplatný medik (medík/médík):

zvládla jsem popitevní pohovor. 

Pro mě důkaz, že se to evidentně dokážu naučit a není třeba plašit, utíkat na příroďák za rejoice a dreadama, ani na zemědělku nebo VŠE.

Štěstí na otázky - zase. Jsem zvědavá, kdy už mě opustí. Snad ne zrovna v led(n)u, kdy jdu na zkoušku z histologie a embryologie. Takže budou vánoční ZANEprázdniny - ani tehdy se nevyspím.

Jsem konečně redheadka! Ale připadám si jako chameLeon - v každý místnosti mám trochu jinou barvu. V koupelně víc dozrzava, v obýváku dočervena, v "tanečním sále", jak říkám děsně velký, nevyužitý místnosti, kde stojí jen kostra, skříně a pohovka, tmavě hnědý. Docela by mě zajímalo, jak teda vypadám venku a jak mě vidí ostatní. Každopádně už u toho nejspíš zůstanu. Hehe, liška...

Na Silvestra asi zase dostanu pusu. Ostatně zažívám nejlepší měsíce v životě. Ta tenkrát ztracená kabelka za to stála. A pohled na těhotenskej t(r)est taky...

Aspoň že už vím, kde je moje místo. A nehodlám se ho vzdát tím, že to zase celý zkazím. Na to už jsem velká a rozumná. A líná.

All I want for Christmas is... Čihák II. díl / plnící se tmavě modrý index / longboardista.