Interest magnitudini

aneb na velikosti záleží.;)

Dnešek byl úplně luxusní den.
Ve škole jsme se flákali, jen si povídali a užívali si dne bez učení. Rozdávali jsme si dárky a musím říci, že rok od roku jsou lepší. Možná to bude tím, že mi na přátelích začíná záležet ještě více než kdy jindy, možná získáváme všichni větší radost z dávání i dostávání pozorností. Nicméně mám děsnou radost úplně ze všeho. Víc takových dnů, skvěle to stmeluje třídu, když si můžeme několik hodin pouze povídat. Ano, trávíme spolu čas i po škole, ale to není ono. Většinou dost lidí nemůže, někdo nechodí vůbec.

Odpoledne jsme potkali pár kámošů Kepleránů, tak jsme šli na Petřín oslavit příchod Vánoc. Byla děsná kosa, ale dalo se chvilku postát.;) Horší bylo, že jsme postávali s flaškou v ruce. Zašpuntovanou. Nikdo nebyl takový chytrolín, aby s sebou měl vývrtku. Ani já, která ji nosí téměř každý den. No kámen úrazu je, že právě pouze téměř každý...:D
Oslovovali jsme tedy kolemjdoucí, dokonce se k nám přidali dva mladíci, nechápu proč, nic k pití nedostali, nikdo se s nimi nebavil, jenom já trochu, to když pouštěli Morčata.;)
Až jsme rezignovali, a svolili, že špunt jednoduše zarazíme. Barbarské, leč poslední výchozí řešení.
Vyvstala otázka: čím?
Klacky, klíče, kovová konstrukce lavičky, nůž, tužka...

"Otočte se..."
"Děláš si srandu?!:D"

Buďme vděčni sochaři, že fontánku opatřil sousoším zrovna chlapeckým. Ale, pravda, mohl je obdařit více, bylo by to pak jednodušší.:D

Přesunuli jsme se, dostatečně vymrzlí, na Prádlo, kde se bohudík už uvolnilo pár míst. Trafika i všechny okolní podniky byly přeplněné studenty. Hellichovka, Kepler, Josefská...Hrůza!

Naše kapela má bicáka!!! Sice je to onen chlapec, který se mě bojí, a už jednou z mých spárů na Střeláku utekl, ale...Budiž to důkazem, že mezi námi už nebezpečí nehrozí. Ono řešit vztahy v kapele je snad to nejhorší. Pak se něco posere, a kapela jde do háje. Markétka, znalá mé povahy- vskutku ojedinělé a přivádějící mě na scestí (bráním se, leč je to silnější než já:D)-ustanovila pravidlo. Pokud ve skupině poruším zákaz vztahů, letí on. Ne já.

Asi to nechcete slyšet/číst, ale mám se skvěle.
Všichni jsou neskonale rádi, jak to všechno kolem mě dopadlo (...), já snad úplně nejvíc. Zvláštní, ale je to tak. Vadí to snad jen Kepleránům, kteří se mě opět začínají prý bát. Zaselchla jsem i něco o pásu cudnosti. Copak existuje verze pro kluky?:D