Aberratio tinit

Že se mi stávají zvláštní náhody, na to jsem zvyklá. Ta dnešní však byla extra pikantní:P

Na sboru mi zrovna při zpívání sóla vibroval telefon. Supr, s otevřenou pusou jsem hovor odmítla a nemohla se zbavit pocitu, že je to děsně zajímavý, důležitý a obohacující telefonát.

Hned po skončení sboru jsem na neznámé mobilní číslo volala zpět. Za chvíli se ozval starší muž, tipuji tak 40, klidně snad 50. Představil se, ale absolutně mi jeho jméno nic neříkalo. Přesně jsem mu nerozuměla, ve škole byl šum, ale vím určitě, že mě náruživě zval na zítřejší schůzku. Schůzku pracovní. Prý mu mě dohodil jakýsi pan Vojvodík, nebo nějak podobně... Ještě po mém zdrženlivém namítnutí, že jde asi o omyl, mě přemlouval, jestli si nevymýšlím, že určitě píšu do MF Dnes:

"Opravdu nepíšete do MF Dnes?!"
"No, chtěla bych, ale to Vás asi nezajímá.:D To bude skutečně omyl..."
"Aha, no to je zvláštní, tak na shledanou..."

Za hodinu jsem zjistila, že mi po pěti minutách po položení telefonu volal znovu. Už jsem raději nereagovala.
Že by mě tam skutečně tolik chtěl?:D

Měla jsem souhlasit. Bylo by zajímavé, dostat se do redakce takhle jednoduše. Vždyť je to vlastně můj životní cíl. Přes nedorozumění je vše mnohem příjemnější než přes postel, že? (částečně interní humor;))

Tak v redakci už na mě číslo mají,

;*