Per capita

Je hrozné probudit se do reality...

S relativně čistou hlavou, vhozená do krutosti "obyčejného života". Proč poslední dobou jen něco zachraňuji, vysvětluji, ospravedlňuji, prosím, omlouvám se, otravně chci řešit...? Proč?
Mohlo být všechno jednodušší.

Kdybych však nebyla tvrdohlavá nomen-omen domina. A nevyužila alkoholu k realizaci svých chlípných myšlenek. Kdybych si včera dala říct a včas to zarazila. Už ten první panák byl špatně. Ty narážky, ta návštěvní kniha, ta mapa. Proč jsem řekla, že na to vzhůru nohama nevidím? Proč jsem tedy souhlasila, že si sednu k němu? Sakra!!

Dneska ráno mě probudil telefon. Sára, nejpřísnější členka kapely. O dva roky mladší, vykazující naprosto stejné promiskuitní sklony jako já, prezentující se stejnými panovačnými sklony jako já.
"Vy spolu chodíte?!"
"Eh, právě jsem se probudila. Cože?! Cože?!! Jak to...víš? O to ale vůbec nejde, já...víš, já...tady jde o princip, já to chápu. Tohle pořešíme osobně. Jo, ano, ano. Ne. Teda, ne úplně...Kruci. Počkej, no tak pa, pa. Měj se. Ne, neuvidíme. A zas jsem mu volala. No, jemu. Já vim, hajzl. Na to sere pes. Hlavně dneska. Pa..."

Pomoc.:(
A to jsem byla docela ráda, že hraju v kapele.

To, že jsem koza, nepoučitelná, nadržená a cílevědomá, to už víme.

Mohla bych se jít učit. A uklízet tu spoušť.
Neví někdo, proč je na zemi krejčovský metr, šála a podprsenka, a tátův pracovní stůl je tak nějak celý uklizen/vymýcen?!
Vypadá to na děsné orgie. No, kdybych si aspoň pamatovala všechno...

Jdu se kát, čeká mě hooodně bolestivé řešení se zbytkem kapely.
Ale tak...kdyžtak jsme se domluvili, že založíme duet. Budeme se jmenovat Neviněta a budem hrozně dobrý. Kytarista a flétnistka-zpěvačka. Hm, není úplně špatný, ne? Zní to dost jako Eva & Vašek.:D

;*