Čokoládový dortík

Vybavte si příjemnou procházku po městském parku, nedělní piknik v trávě, hledání čtyřlístků s dětmi. Cítíte nejistotu? Možná strach? Jste ostražití jen při představě ničím nevázaného přeběhnutí zeleného trávníku bosýma nohama? Žihadla včel, kopřivy a … ano, psí ozdoby nejisté konzistence.

Snad každý již měl tu čest s nepříjemným znečištěním bot. ("Mám na botě bláto" "To není bláto…") A je jen otázkou času, kdy se mu s ním podaří vypořádat. Můžete si zažít doslova horké chvilky v MHD, na důležité poradě, na návštěvě, v lékařské ordinaci…, nebo corpus delicti zanechat svému osudu již v lese, pomocí šikovného klacíku a vyvrácené nohy. Bolavá třísla jsou pak jen symbolickou daní za znovuzískanou čistotu. Která je tak povznášející a nejednou i tak vzácná! A že takový zápasící člověk na lavičce vypadá směšně. Nezřídka s jazykem za skřípajícími zuby, zadrženým dechem, křečovitě svírající improvizovaný nástroj… Lidská zlomyslnost někdy nezná mezí. Však víte.

Vraťme se ještě k pikniku. Dostal se ke mně reklamní spot Prahy 6 apelující na nezodpovědné majitele chlupáčů (i peruánských naháčů). Vtipně poukazuje na mírně hyperbolizovaný olizovaný exkrement. Zamilovaná dvojice se setká v parku, dívka krmí přítele jahodami, Yahoo'dkami se šlehačkou, za každým soustem přichází polibek. Pak se v zápalu boje naslepo natáhne pro zákusek. Na, papej. Důvěřivý partner polkne a … polibku se již nedočká.

Nechutné. Ale až zarážející svou věrností skutečnosti. Což nám občas dokazují i malé děti nadšeně aportující nežádoucí předměty. Ano, i to se stává. Vždyť odpor k těm psím i lidským výměškům teprve získávají. Pro ně je to něco zajímavého, hodného prozkoumání. A chuť je pochopitelně jednou z nejdůležitějších složek každého objevu.

Nekřivděme jen majitelům městských psíků. Kolikrát se stane, že to „prostě uklidit nejde“, „neviděl jsem to“, „zrovna s sebou nemám sáček“. Samozřejmě i ve variantě bez uvozovek. A kolikráte můj pes sežere nebo přinese na kožíšku exkrement lidského původu. Jistý posun paradigmatu.

Štítky:

Komentáře: 2:

Anonymous Storyteller řekl...

Hmmm, ten spot hovoří za vše. Naštěstí bydlím na vesici a moje Peginka to háže nejčastěji do trávy, do pole ... Ale před lidovým domem jsem jednou jejího bobíka zanechal a otevřeně se k tomu přiznávám (ukamenujte mě).

07.06.09 21:55  
Anonymous panvicka řekl...

Ne vždy to jde. Zvlášť při tekutějších konzistencích.
Jinak mám taky svého psa vycvičeného tak, aby si vybíral místa v hlubokém křoví.

19.06.09 20:01  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka