Audacem fortuna iuvat

Mám šestý smysl. Nebo 'jen' neskutečnou schopnost empatie.
Často se mi stávalo, že jsem s někým byla na jedné vlně. Řekli jsme ve stejnou chvíli to samé, mysleli na podobné věci. Ale jeden večer mě utvrdil v tom, že to není pouze tím, že bych se s konkrétní osobou příliš znala...

Ve Čtrnáctce jsme si s kapelou udělali menší větší oslavu povedeného koncertu, snědení dortu oslavencům, poslechnutí prvního CDčka a prohlédnutí prvních DVDček a taky prvoplánovou ožíračku na konec ro(c)ku. U placení na kase jsme se s kytaristou tradičně dostali k literatuře.

"Dostal jsem od přítelkyně Eseje, to je tak úžasný!!!"
"Od koho? Komárek, viď?"
"...Komárek! T'v:le, jak to víš?!"
vedle stojící kluk se dal do smíchu
"Co se směješ? To nebylo těžký uhodnout, na co myslí. Co čteš ty?"
otevřel pusu a já:
"Tolkiena, viď?"
řekli jsme to společně. Ani nevím, jak se jmenuje, jako hobit nevypadal a...
Je pravda, že dost kluků Tolkiena čte, ale rozhodně ne všichni a ne všichni by ho řekli jako prvního.
Totéž napojení se mi dělo ještě celé dvě hodiny po.

Zjistila jsem, že v určitém stavu opilosti jsem přiliš senzitivní na myšlenky okolí. Podpra(c)hově čtu nonverbální komunikaci ještě lépe než obvykle, sázím na intuici a hlavně zkouším. Mám pocit, že to bude čím dál spolehlivější.
Možná má stejné zážitky někdo další, ale dokážete jich správně využívat? Hehe;)

A asi jsem našla svýho Kurta Cobaina:) A miluju svojí kapelu! A jestli tohle, Satando, čteš, tak mi tu pls nech tečku, zajímá mě to.

Už se Vám někdy stalo, že Vás někdo zastavil na ulici s tím, že se chce seznámit, že Vás slyšel hrát a líbilo se mu to?

V Matrixu se stalo až moc událostí najednou (jeden degradoval na post kamaráda, jednoho jsem netaktně poslala domů s tím, že se omluva nepřijímá a jednoho jsem tam jaksi...poznala?)
Večer plný zvratů, ale i přes úctyhodných 20 zelených nebyl plný zvratků, jak by se dalo očekávat. Vyvstávaly otázky jako: "Jak to ta holka dělá? A ještě odejde po svých?" "To jsi zase ty? Nějaká trénovaná, ne?"-barman:) "Koliks toho měla?...Ty žiješ?"

Jo. Druhý den bez bolesti hlavy i bez dalších násled(ˇ)ků. Možná mě mrzí jen ta peněženka. ("Kolik Vás tu je? Jedna, dva, tři, čtyři... tak asi tak šest zelených prosim...")

Přijdete na další koncert? Koncem srpna/začátkem září v jednom z velkých pražských klubů.
Budem prodávat a rozdávat CDčka, možná se stihnou i fanouškovské placky:)

Vzpomínáme:)

Štítky:

Komentáře: 1:

Anonymous peet řekl...

já bych řekla, že tahle telepatie, či co to je, funguje jen na určitejch místech a v určitých obdobích. jednou v létě jsme s kámoškou přijely asi na čtyři dny k tetě, co bydlí kousek od Berouna a tohle jsme tam zažívaly tak intenzivně, že už jsme ani mluvit nemusely. stačio se na sebe podívat a ta druhá věděla, nejen oč jde, ale kdyby chtěla, dokonce by to i stejnými slovy formulovala (což jsme si x-krát dokázaly, když jsme se chtěly zasmát a řekly tu samou větu najednou, přestože třeba neměla s tématem nic společnýho). a jakmile jsme se vrátily do Prahy, přestalo to. možná je to taky nějaká forma synchronicity, kdy se místo na nějaký slovo "napojíš" na nějakou osobu. přede dvěma dny se mi zase stalo, že mě "něco" táhlo jako vodítko od jedný věci k druhý (v novinách mě zaujalo SLOVO, následně jsem otevřela knížku, kde ono SLOVO bylo, tam jsem si všimla zase něčeho jinýho, na co jsem úplně neplánovaně narazila zase jinde...) a s napětím jsem očekávala, kam mě to dovede. a ono nikam,hm. nebo jsem si toho možná nevšimla...

28.06.09 16:15  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka