Exochilum circumflexum

Moje jednička v Praze, moje dvanáctka v Plzni a moje desítka ve sklepě (Natascha Kampusch).

/Nemůže už být konečně projednou všechno jasné, skvělé a jednoduché?! Kolem mě je nějak moc osob(Ó, sob!). Moc zainteresovaných osob. Začnu chodit v jutovém pytli, slunečních brýlích a vlastně ani nikam chodit nebudu. A začnu se zase bavit s holkama. Uf. A stejně bych nebyla spokojená.
Konec depresivních výlevů pubertální dí(e)vky, nemá to cenu./

Strašně rychle mi roste ofina. Fakt, asi to bude tou podivnou výživou posledních dnů. Ach jo.

Jedna paní v Albertu (zabírala celý regál, neměla by tak často nakupovat, možná...) na mě vrhla u polívek úplně děsný pohled. Takhle vražednou grimasu jsem snad ještě neviděla. Tak jsem se snažila tvářit neutrálně a nějak nenápadně koukat jinam. Zamávala mi před nosem pytlíkem instatní pseudopolévky a vyštěkla: "Je to gulášovka?!!" "Ach, ano...gulášová..." "Děkuju...chmpf..." a odfuněla. Ty jo, fakt nerada nakupuji sama. Přijde mi to nebezpečné.

Nastává totální rezignace. A čím déle nebudu vědět, s kým, jak, proč a za kolik, tím víc budu v háji. Hehe, mám úuužasné vyhlídky!

A kdo mi do komentářů vymyslí největší blbost, nic nedostane. Ale může si připadat výjimečný.