Herba equiseti

Začínám trpět nejrůznějšími fobiemi. Stačilo málo...
Chtěla jsem se trochu rozepsat o tom, že poslední dobou získávám pocit výjimečnosti až takový, že pociťuji nesmírné potěšení ze seberozboru v papírovém deníčku No. 3. Moje rysy superhrdiny (já jsem tu nejlepší, nejdůležitější, dokážu vše...) se opět probouzí. Je to děs!
Najednou si připadám děsně krutá, svým způsobem až asociální a pokrytecká. Hm, něco na tom bude.

Že by z rezignace? Z nudy? Z přebytku volného času?
Určitě...

Když jsem hledala něco o chorobných fobiích, našla jsem některé dost podivné, o kterých jsem nikdy neslyšela. Třeba taková potamofobie. Chorobný strach z tekoucí vody. Mysofobie. Chorobný strach ze špíny. Hamarkofobie. Chorobný strach z omylů....

Uáá, ještě že jsem, relativně, v pořádku. Musí to být těžké. Hodně těžké...

Včera po sborečku jsem zašla s Markét a Gabčou do Tráfy. Sice jsem celou dobu vyhrožovala, že musím domů, že v osm hodin večer bych tam sedět neměla, ale...
A byl tam docela zajímavý týpek. Postarší, s pivem, tak divně na mě koukal. Znáte to. Něco vykládáte spolustolovníkům a u toho dokážete navazovat oční kontakty s ostatními v místnosti. To umí snad jen ženy.;)
Dokoukal na mě, s jakýmsi udivením, a odporoučel se do druhé místnosti. Když jsem odcházela a loučila se s obsluhou u pokladny, konečně se projevil. Popřál mi krásnou noc (jak originální pán) a ještě se ptal:
"Slečno, Vy sem chodíte? Často?"
"No, docela jo.;)"
"Že jsem Vás tu ještě neviděl, zvláštní..."
"Musíte se koukat víc kolem sebe." a zavřela jsem za sebou. Ještě něco odpověděl, ale čert to vem. (Mefisto, na scénu!)
/Proč byl u pokladny zrovna "dreadař", který zná téměř všechny moje excesy? Ten, kterého jsem jedno pěkné ráno, ještě s pár promile seřvala, že mi ztratil peněženku? No ten jestli rád vypráví...:D
Nějak se konečně seznamuji s legendami pražského kavárenského povalečství. Už se dokonce zdravím i se samotným Dominikem (divte se a gratulujte, i když absolutně nechápete), o kterém zatím vím jen to, že je nedílnou součástí jak Trafiky, tak Prádla, je mu kolem třiceti a všichni dělají, že ví o koho jde.;)

Jdu dneska zkusit jít spát brzy. Kdo mě vzbudí, s tím si to OSOBNĚ vyřídím. (Toto není výhružka (ví hruška), ale nabídka.)

;*

Štítky:

Komentáře: 2:

Anonymous Anonymní řekl...

Jít spát brzy..neexistuje! obávám se, že kdyby se mi to někdy povedlo, určitě se zhroutí celý vesmír nebo se stane něco podobně katastrofálního. samozřejmě je pár výjimek, kdy to jde - například potom, co se předchozí noc nespalo vůbec - ale jinak skončily všechny moje pokusy fiaskem. navíc pes pode mnou tak chrápe (taky Chelsea s přibývajícím věkem čim dál tim víc funí a chrápe a vůbec vydává všelijaký podivný zvuky? ), že usnu až úplným vyčerpáním potom, co mlaskám jak na lesy a házím po ní plyšáky. a to samozřejmě nepočítám kotě, co se rozhodne ve tři ráno honit alobalovou kuličku, nebo se mi projít po obličeji..
a co calvados? narazilas na něj někde? určitě ne, protože jakmile to člověk vysloví, nic se na truc nestane :D

16.01.09 17:48  
Blogger Plotice řekl...

-->Taky pes Chelsea? Dobře!;P
Na calvados jsem si ani nevzpomněla, takže asi neproběhl. Což mě uklidňuje. Nemusí se mi ty kruté souvislosti stávat nepřetržitě.;)
A ano, neexistuje. Zhasla jsem v půl jedenácté. O hodinu a půl dříve než je průměr, ale...Snaha byla,

;)

16.01.09 19:29  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka