In arte voluptas

Opravdu důležité je střídat polohy...

Plotice na vědomost dává, že jí počítač bere nejen čas (to tady všichni víme, průměrně denně sed(í)m hodin u počítače, což je opravdu vražedná (na)dávka), ale bere i zdraví. Konkrétně části těla. Dnes mám tedy na mysli ruku, která je pro mě obzvlášť důležitá...

Příčina je tedy známa, závislost na Facebooku, na blogování, na CONVERSEaci přes ICQ.
A důsledky jsou katastrofální. Už jsem to měla někdy před třemi lety. Po chvíli používání počítačové myši jsem začala cítit zvláštní bolest v pravé ruce. Promasírování a procvičení zpočátku bolesti zahnalo, ale pak se to vracelo častěji a silněji. Omezila jsem tedy přístup na net, a pak už to zas bylo ok.
Jenže v posledních měsících to přeháním výrazně. Ráno půl hodiny, večer klidně šest hodin. Až se sama sebe ptám, co tu vlastně takovou dobu dělám?!
S tímhle kolotočem klikání a nervózního svírání myši pochopitelně přišla i stále číhající křeč. Když normálně uvolním ruku, "spadne" mi do polohy jako je zvyklá ležet na myši. To je děs! K tomu mě pořád bolí palec, zápěstí.

Asi mám RSI (Repetitive strain injury). Pořád je mi vytýkáno, že jsem hypochondr, ale tohle jsem si vážně nevymyslela...

Nejsem nemyslící ovce, abych si nedokázala pomoci sama. Vím, že by pomohlo zkrátit dobu a četnost používání krysy, občas ji hodit do levé ruky nebo měnit pár velikostí a modelů.

A co by se stalo, kdybych o ruku přišla? Nevím jak vy, ale já bych se bez ruky neobešla, hlavně tedy bez té pravé. Protože ta nepravá je prostě jen nepovedený prototyp té dokonalé, multifunkční a spolehlivé verze. Pravé ruce svěřuji všechno. A tím skutečně myslím úplně všechno. I to, co je moje nejcennější, nej(ta)jemnější a nosím to všude s sebou. Předpokládám, že si rozumíme...

Zablokovat si přístup na počítač. Ale s mojí vůlí? A s účtem na Facu?

Úloha nemá řešení. Q.E.D. (quod erat demonstrandum = což bylo dokázati - C.B.D.)